
JIHOVÝCHODNÍ PELOPONÉS
IKONICKÁ MONEMVASIA
Plavba začíná i končí u našeho "domácího" mola v Korfosu, kde je k dispozici zázemí české jachtařské základny. Dle konkrétní nabídky pro vybraný termín vás čeká 10 až 12 dnů jachtařských i cestovatelských zážitků. Pro tuto oblast, obdobně jako pro Kyklády platí, že nautické a meteorologické podmínky mohou být příčinou, proč plavba bude oscilovat mezi rekreačním a sportovním režimem. Zážitky z řízení plavidla tak mohou patřit k těm silnějším, to samé ale platí o návštěvě starobylého byzantského města a pevnosti Monemvasia. Jihovýchodní trasa na oplátku nabízí menší přítomnost rekreačních i komerčních plavidel, plavbu volnou vodou a třeba i četnější spaní v zátokách na kotvě. V zóně otevřeného moře je pak nutné počítat s možností silnějšího větru, jím generovanými vlnami a minimálně jednou větší dojezdovou vzdáleností, kterou lze "na přání" využít k noční plavbě. Na této trase opět nevynecháme žádaný Poros, magický, avšak jachtařsky nadměrně frekventovaný ostrov Hydra s jeho oslíky, zmíněnou ikonickou Monemvasii, ale i zátoku Yeraki, Kyparissia, stejně jako malý přístav s nádhernou pískovou pláží v lezecky známém Leonidiu. Zastavíme se také v mělčinami obklopeném Ermioni a možná stačíme shlédnou zatopené město a amfiteátr v Epidavru. Vyzkoušíte si tak celou škálu dovedností, pochopíte ovládání plavidla a stanete se kvalifikovanou posádkou. Máte-li oprávnění k vedení lodi, pak je tato plavba ideální i jako kondiční, přesto ani zde nebude chybět potřebný relax.

Na jihovýchodě Peloponéského poloostrova najdete malý skalnatý ostrov Monemvasia, který od pevniny ve 4. století oddělilo silné zemětřesení. S poloostrovem a pobřežním městem Gefyra jej opět propojila několik set metrů dlouhá silnice až v roce 1971. Ostrov má 300 metrů na šířku a kilometr na délku. Díky monumentálním skalám dostal přezdívku Gibraltar východu. Ještě zajímavější než geografie je historie malého opevněného městečka. To do poslední chvíle zůstává skryto zrakům zvědavců jak z pevniny tak i z moře. I díky tomu se stalo živoucím muzeem byzantské, osmanské i benátské historie. Podle dochovaných pramenů vyrostla ve skalách pevnost už v 6. století – obyvatelé starověké Lakonie si tehdy vybudovali útočiště, kde by se mohli ukrýt před slovanskými nájezdy. Během byzantského období se v pevnosti nacházelo okolo čtyřiceti kostelů a Monemvasia se stala jedním z hlavních obchodních přístavů, kde žilo téměř 40 tisíc obyvatel. Za svou dlouhou historii však musela pevnost čelit mnoha útokům – arabským, křižáckým, benátským i tureckým. Některé z nich odrazila, některým na čas podlehla. V roce 1821 si Řekové vydobyli Monemvasii zpátky z tureckého područí.
(Více viz galerie)